Asi dva roky před vlastním založením klubu přišli Richard Knoll a Karel Podhajský s návrhem, že je potřeba založit k povznesení chovu krátkosrstého ohaře klub. V té době k tomu však nedošlo, neboť Karel Podhajský byl velmi zaneprázdněn, pak nemocen a brzy na to zemřel. Po jeho úmrtí se začalo na založení klubu pracovat. Na všechny chovatele, majitele a přátele krátkosrstého ohaře bylo zasláno provolání, které podepsali František Suchý, Josef Kadlec, František Vojtěch, František Schwarz, Alois Schück, Milan Mužík a Richard Knoll.
Klub byl založen při příležitosti mezinárodní výstavy v Pardubicích dne 7. června 1931. Bylo usneseno, že se klub bude jmenovat Klub „Krátkosrstý ohař“ v Československé republice. Zvolený výbor v čele s předsedou Františkem Suchým pracoval až do roku 1942. Podle stanov byla na zakládající schůzi zvolena chovatelská rada, jakožto poradní instituce pro chov a výcvik krátkosrstého ohaře. Od roku 1932 zavedl klub novou funkci chovatelských referentů, jejichž úkolem bylo starat se o chov krátkosrstého ohaře ve svých oblastech. Klub podle stanov soustřeďoval chovatele, majitele a přátele krátkosrstého ohaře za účelem zvelebení chovu krátkosrstého ohaře, a to jak po stránce chovatelské, tak i po stránce pracovní - výcvikové.
V letech 1946 – 1947 zakládá klub na přání členů pobočky. Byla zřízena pobočka klubu v Praze, Plzni, Hradci Králové a Boskovicích. Tyto pobočky vykonaly hodně práce, bohužel po ustavení Kynologické jednoty byly zrušeny. Když v roce 1955 přešel klub do Československé myslivecké jednoty, byly pobočky opět zakládány. Podle nynějších stanov jsou pobočky ve všech krajích České republiky.
Likvidace chovatelských spolků nastala k 31. 12. 1948. Ve skutečnosti alespoň částečná činnost Klubu Krátkosrstý ohař trvala až do konce roku 1952. Od roku 1942 do roku 1951 byl v čele předsednictva spolku Milan Mužík. Poslednímu předsednictvu spolku do konce roku 1952 předsedal Ludvík Kachlík. V roce 1953 byl chov řízen celostátně Kynologickou jednotou v Praze, tzv. Pětkou. Do této „Pětky“ byl zván ústřední kynologický referent Československé myslivecké jednoty Karel Krýza a někdy též Richard Knoll jako hlavní poradce chovu. V tomto roce nejvíce utrpěla činnost klubu a tím celý chov krátkosrstého ohaře.
V roce 1954 přechází Kynologická jednota a tím i chovatelské kluby do Svazu pro spolupráci s armádou. Byl zřízen chovatelský odbor krátkosrstých ohařů. Vedoucím odboru se stal Miroslav Trefil a hlavním poradcem chovu Richard Knoll. Ke konci činnosti ve Svazarmu byl jmenován vedoucím chovatelského odboru krátkosrstého ohaře Richard Knoll. Když v roce 1955 přešla lovecká kynologie k Československé myslivecké jednotě, zůstali všichni činovníci odboru na svých místech.
Dne 15. února 1958 byly provedeny na konferenci klubu řádné volby delegáty všech krajů a zvoleni noví funkcionáři klubu. Předsedou byl zvolen Vojtěch Hájek, který tuto funkci zastával po tři volební období až do roku 1970. Funkci předsedy klubu od roku 1970, až do současnosti postupně zastávali Vladimír Dušánek, Václav Kratochvíl, Miroslav Matějka, Bohumil Tašek a Josef Novák.
V roce 1958 byl na konferenci klubu zvolen hlavním poradcem chovu Richard Knoll. Ten se pro nemoc v roce 1959 vzdal funkce a na jeho místo přišel Karel Mynář. Od roku 1961 po dvě volební období zastával funkci hlavního poradce chovu Dr. Ing. Jindřich Steinitz. V roce 1970 byl zvolen hlavním poradcem chovu Milan Novotný a až do současnosti vykonávali tuto chovatelsky významnou funkci postupně MVDr. Josef Nejdl, Bohumil Novák, Bohumil Tašek, MVDr. Čestmír Šrámek, CSc. a Ing. Jiří Formánek.
Velký podíl má klub i na tvorbě zkušebních řádů pro ohaře. První zkušební řády pro ohaře sestavil podle německého vzoru v roce 1923 Karel Podhajský. Když se po jeho smrti ukázalo, že tyto řády byly překonány, takže je bylo nutno přepracovat, vypracoval klub nové zkušební řády, a to pro jarní zkoušky mladých ohařů, pro podzimní polní zkoušky mladých ohařů a starších ohařů a pro všestranné zkoušky. Řády byly schváleny kynologickou radou Československé myslivecké jednoty v roce 1933 a používaly se až do roku 1957 s případnými dodatky a opravami, vypracovanými rovněž klubem. Též zkušební řád pro lesní zkoušky je práce klubu.
Původní název klubu z roku 1931 Klub „Krátkosrstý ohař“ v Československé republice se později několikrát změnil. Nejprve na Klub „Krátkosrstý ohař“ v Brně. Za éry Svazu chovatelů loveckých psů v Praze na „Spolek chovatelů krátkosrstých ohařů v Brně“ a když byl klub v roce 1955 přičleněn k Československé myslivecké jednotě, na „Klub chovatelů krátkosrstých ohařů v Praze“. Poslední změna názvu je z roku 1993, a to „Klub chovatelů německého krátkosrstého ohaře se sídlem v Praze“. Zároveň od tohoto roku, kdy došlo k rozdělení České a Slovenské federativní republiky, má klub působnost na území České republiky. K poslední změně názvu na ,,Klub chovatelů německých krátkosrstých ohařů ČR, z.s.'' došlo při historickém sloučení dvou klubů působících na území České republiky v roce 2019.